Ideální je, když výrobek slouží co nejdéle, a teprve ve chvíli, kdy už oprava nedává smysl, se dostane do systému zpětného odběru.
07. 09. 2026
Známe to téměř všichni. Telefon je stále plně funkční, jen baterie už nevydrží ani zdaleka tolik co dřív. Výsledkem často není oprava, ale výměna celého zařízení. Ročně takto jen v Evropské unii vznikají miliony tun elektronického odpadu, řádně se ho ale podle dat Evropského parlamentu recykluje méně než polovina. Omezit jeho vznik má pomoct nová evropská legislativa. Výrobcům zařízení s přenosnými bateriemi ukládá navrhovat je tak, aby si v nich i běžný člověk dokázal vyměnit baterii svépomocí.
Jedna z nejviditelnějších změn v nakládání s elektronikou má přijít od 18. února 2027. Od tohoto data se začne uplatňovat požadavek, aby baterie v telefonech, tabletech a další přenosné elektronice nebyly pro běžného uživatele prakticky nedostupnou součástí zařízení. Výrobci budou muset umožnit jejich výměnu pomocí běžně dostupného nářadí, například šroubováku, a bez postupů, které opravu komplikují – tedy bez nahřívání lepidel, speciálních rozpouštědel nebo zásahů, jež mohou zařízení poškodit. Pokud by výrobce přece jen vyžadoval speciální nástroj, musel by ho spotřebiteli dodat bezplatně.
Evropská pravidla posilují také dostupnost náhradních dílů – u smartphonů a tabletů mají být baterie na trhu k dispozici ještě alespoň pět let po ukončení prodeje konkrétního modelu. Právě to může mít v praxi největší dopad na to, zda telefon skončí v odpadu, nebo bude sloužit dál. „Baterie je u řady zařízení součástka, která stárne rychleji než samotný přístroj. Pokud její výměna dává technicky i ekonomicky smysl, může telefon nebo tablet sloužit výrazně déle,“ říká Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery. Počítá se přitom každý rok – pokud člověk prodlouží interval nákupu nového mobilu z jednoho roku na čtyři, sníží podle studie publikované v Journal of Industrial Ecology ekologický dopad přístroje až o 40 procent.
Změny čekají hlavně levnější elektroniku
Plošnou proměnu trhu ale legislativa pravděpodobně nepřinese. Nová pravidla míří spíše na opravitelnost než na návrat ke konstrukci starších mobilních telefonů a počítají také s výjimkami. Pokud zařízení splní vysoké požadavky na odolnost a životnost baterie, povinnost snadné vyměnitelnosti se na něj vztahovat nemusí. Konkrétně má jít například o odolnost vůči pádu z výšky 1,5 metru, krytí alespoň IP67 a baterii, která si po 500 nabíjecích cyklech zachová nejméně 83 procent své původní kapacity.
Největší dopad tak mohou mít nová pravidla spíše v segmentu levnější elektroniky. Právě u ní bývají parametry odolnosti, životnosti baterie i opravitelnosti slabší a tlak legislativy může výrobce přimět k úpravě konstrukce. U prémiových zařízení, která požadavky na odolnost a životnost baterie často splňují už dnes, lze naopak očekávat zachování kompaktnějších uzavřených konstrukcí.
Delší životnost elektroniky ale podle odborníků řeší pouze jednu část problému. Stejně důležité zůstává, aby zařízení po definitivním dosloužení nekončila v běžném komunálním odpadu. I drobná elektronika obsahuje materiály, které lze dále využít, ale také složky, s nimiž je nutné nakládat bezpečně.
„Opravitelnost a recyklace nejsou protiklady. Ideální je, když výrobek slouží co nejdéle, a teprve ve chvíli, kdy už oprava nedává smysl, se dostane do systému zpětného odběru. Jen tak z něj lze bezpečně získat cenné materiály a zároveň zabránit tomu, aby se z malého zařízení stal zbytečný ekologický problém,“ dodává Tomáš Pešek.
Foto: istockphoto.com